Nejsme v tom sami

26. 08. 2015 17:25:02
Vlna arogance, sprostoty a ješitnosti, která smýká českou společností ji deformuje víc, než abychom směli zůstat potichu. Alespoň pro nás, kdo si to uvědomujeme je povinnost se jí postavit.

Asi nebudu sám, koho v posledních měsících občas popadne zoufalství a znechucení nad všemi násilnickými výkřiky a hrdinnými návrhy, jak co nejnápaditěji někoho deportovat, zavřít nebo nechat postřílet. Přitom se vlastně nebojím toho, že to tu někdo vezme do vlastních rukou a lynčování chudáků proviněných touhou po normálním životě mimo válku se stane běžnou realitou. Bojím se věci, která jde do mnohem větší hloubky.

Mnohem větší strach mi nahání myšlenky, co se stane se společností, která zapomněla diskutovat. Která už dlouhé roky nemá žádný pozitivní cíl a její vnější projev je řízen pudovým strachem. Podívejte se kam jsme se dostali. Místo konstruktivní debaty se urážíme, když nás pět stovek úctyhodných a vzdělaných lidí upozorní, že takhle se nediskutuje a, že existuje něco jako ověřitelná fakta, dostane se jim vydatné porce nadávek z jedné strany a jen velmi vlažné podpory z té druhé. A v tom je ten hlavní problém.

Projevy a pohnutky lidí, kteří se společensky orientují podle jedné rasistické nuly se síťkou na motýly tu řešit nebudu. Mnohem víc mě mrzí, že hlas nás všech ostatních, pro které nejsou pravda, láska, solidarita, vstřícnost, slušnost a vzdělání prázdné pojmy, jsou slyšet tak málo. Situace, kterou tu máme totiž není jen vina populistických politiků a rádoby aktivistů, kteří si kompenzují svůj pocit bezvýznamnosti. Je to vina nás všech, kteří tiše víme, že je to špatně, ale nepálí nás to zas až tak moc, abychom s tím něco dělali. A tak pomalu čekáme, jestli se to vyřeší a riskujeme, že se tu z nenávisti stane norma.

Přitom je to pitomost. Proč nejsme slyšet, když nás musí být tolik? Když jsem před Vánoci 2011 šel Prahou se smutečním průvodem za prezidenta Václava Havla, sešly se nás tisíce. Po dlouhé době a na chvíli zase naposled jsme mohli cítit tu sílu, která pramení ze společné myšlenky a společného boje za dobrou věc.

Musíme být hlasitější. Jasně říct, že tohle už je za čárou. Že nechceme vychovávat děti ve společnosti, kde se za odlišný názor nebo pokrývku hlavy vyhrožuje. Dát všem těm nešťastným lidem co si po večerech stloukají šibeničky jasně najevo, že nedovolíme, aby se jejich strach postavil do cesty naší budoucnosti. Nevím, přesně jak to udělat, koneckonců, na jednoduchá řešení nevěřím nikde. Chci jen vám všem, kteří smýšlíte stejně jako já, říct, že v tom nejste sami. A budu rád, když to připomenete vy mně. A třeba nás uslyší i někdo další.

Autor: Adam Skala | středa 26.8.2015 17:25 | karma článku: 17.46 | přečteno: 1152x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.31 | Přečteno: 614 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 303 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 532 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2096

Student režie-dramaturgie na DAMU, párkař a novinář.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...